|
Již příští sobotu tu máme očekávaný III.ročník FANATICOS Cupu. Do té doby Vám přineseme krátké seznámení s každým týmem. Ptali jsme se jich předpokládané osazenstvo na turnaji a jednotlivé funkce hráčů. Dále jak dlouho již fungují pohromadě, v jakém lokálu se schází, jak dlouho navštěvují Slovácko a kde zápasy sledují. A na závěr tipy jejich umístění na turnaji a našeho klubu na konci sezóny.
Podobné články
Zároveň prosíme týmy, které ještě toto "krátké" info o týmu nedodali, aby tak učinili na mailové adrese pořadatelů turnaje: fanaticos-cup@email.cz.
Jako první přinášíme pravděpodobně nejdelší popis týmu, který nám dorazí, z klávesnice Drslavského spisovatele románů na pokračování.
Název týmu: Drslavice City Fans
Jména hráčů: Ing. PhDr. RNDr. Martin Šovki Jurča (C) CSc., PhDr. Dušan Natáčka Hamada, prof. Filip Fija Pišoja, JUDr. Michal Roura Rožek, MUDr. Jiří Jurij Juraj Bača Barčík, PaeDr. Tomáš Wasser "Unterwassermann" Vidrman, Bc. Lukáš Bakalář Uhlíř - hlavní masér týmu, pracuje zadarmo, povolání je mu koníčkem. Zároveň zastává funkci náhradního brankáře, kdyby padalo náhodou málo gólů.
Kapitán týmu jsem samozřejmě já, Šovking. Další funkce účastníků týmu: Dušan Natáčka Hamada: vrchní popíječ - funkci nástěnkáře Slovácka v drslavskej restauraci Kamená jsem mu přebral já, neboť na zmíněnou nástěnku, na rozdíl od něj, dosáhnu. Ne snad, že by byl tak malý, ale já jsem tak velký, postavou i duchem. Další funkce: Fija Pišoja: hlavní plájboj našeho celku, domluví nám slevu u průvodčí na vlak. Za večeři a autogram. Michal Rožek: coby zkušený brigádník z drslavského Pekařství Javor, kteréžto jest i sponzorem Slovácka, stará se svědomitě o správnou a výživnou stravu nás hráčů a zásobuje nás rohlíky, někdy dokonce i čerstvými. Jura Barčík: se svou postavou je předurčen k roli bodyguarda. Při pohledu na naši vizáž a atleticky vypracovaná těla je každému zřejmé, že jsme idoly všech žen a je zákonité, že není lehké se ubránit jejich tlaku či nepřebernými žádostmi k sňatku či alespoň autogramu jak obdivovatelek, obdivovatelů, kteří oceňují zejména náš sportovní um, jakožto i ostatních fanoušků či žurnalistů. Jiří je příslibem toho, že dokáže zájem fanoušků umravnit na snesitelnou mez. Tomáš Wasser Unterwassermann Vidrman: jak napovídá jeho přezdívka, hlavní podvodník našeho celku. Ne snad, že my ostatní bychom měli zrovna čisté svědomí, ale Wasser předčí i šampiony, jakými jsou bezesporu pánové Kožený či Krejčí (ne ten ze Slovácka). Jak jsem zmínil výše, Tomáš specializuje se na uzavírání nelegálních sázek či podezřelé obchodování s akciemi prosperujících firem, jako OP Prostějov či Tomáš Vidrman - VODO - TOPO - PLYN).
Naše uskupení Drslavice City Fans jako takové existuje zhruba 3-4 roky (oficiálně jsme zapsáni jako občanské sdružení na Ministerstvu vnitra dne 25.7. 2010), nicméně někteří z nás (my, bojím se použít toho termínu, starší), chodíme na Slovácko o poznání déle. Časem jsme však zlanařili i tyto výše zmíněné mladší ročníky, z nichž stali se nadšení Fanatici, kteří nejen, že nevynechají jediný domácí zápas, ale cestují pravidelně i na výjezdy. Nemusím tedy zdůrazňovat, že jsme na sebe patřičně hrdí, i když naše členská základna není příliš široká. Zde však převyšuje kvalita kvantitu.
Co se týče občasných turnajů, já osobně dříve jsem jako slavný brankář Šovkovskij posbíral několik velice dobrých výsledků s týmem Zullu Warriors, který taky byl vždy složen z fanoušků Slovácka, např. finále na skvěle obsazeném turnaji fanoušků v Senici. Časem mne však neustálé sbírání úspěchů přestalo bavit a rozhodl jsem se přijmout nabídku Drslavjanů a zúčastnit se s tímto výběrem zatím posledního, letního, Fanaticos Cupu v Uh. Hradišti u stadionu Miroslava Valenty seniora. Turnaj jsme měli výborně rozehraný, bohužel přišla jedna celkem smolná porážka a my kvůli skóre, které jsme měli o jeden jediný gól horší, než konkurence, nepostoupili.
Hráli jsme ofensivní, atraktivní fotbal, který by i Barcelona, Příbram či Budějice tuze záviděly. Snad nejmenší počet inkasovaných i vstřelených gólů v turnaji jsou toho jasným důkazem. Ačkoliv jsem v životě velký optimista, když podívám se na naši soupisku a na konkurenci na turnaji, je mi jasné, že nemůžeme mít v následujícím turnaji přehnané cíle. Kdybychom nebyli poslední ve skupině, dalo by se to považovat za velký úspěch. Náš cíl je tedy jasný: pobavit nejen sebe, ale i ostatní, což se jistě podaří. Nicméně, jak říká klasik: Není důležité vyhrát, ale zvítězit.
Naše skupina dlouhá léta a bude tomu tak i nadále, má své vyhrazené místo v kotli na B3 v úplně nejvyšší řadě. To se však nelíbí kolikrát panu Nedbalovi, neboť ten, když se mnou hodlá intelektuálně podiskutovat, stoupne si do nejvyšší řady, proboří střechu a pak jej musí oblétavat i letadla, což se jistě nehodí a nelíbí Řízení letového provozu ani pilotům či cestujícím, když musí letět až kolem Poznaně. V jednom zápase málem protrhl i mračna.
Na výjezdech vždy sedíme zcela vzadu a staráme se vzorně o správnou abstinenci v Karose - ČSAD Vsetín, Doprava třetího tisícileté a samozřejmě dobrou náladu.
Uskupení Drslavice City Fans se pravidelně schází v hradčovském kostele na mši svaté, drslavské knihovně či místní galerii. Základnou naší skupiny je ovšem Kamenná restaurace v Drslavicích. Termín restaurace je jistě správný, protože si tam nemůžete kromě brambůrek dát žádné jídlo. Máme v naší oblíbené pivnici i nástěnku Slovácka, jíž pravidelně aktualizuji, zhruba jednou tak za tři měsíce. Tento počet zcela odpovídá počtu mých návštěv v hospodě.
Pokud mám si tipnout umístění Slovácka v této sezoně, vidím to na pohodovou osmou příčku, jelikož Slovácko hraje velice atraktivní fotbal, jen to chce vylepšit střeleckou mušku, protože to, co kolikrát náš oblíbený klub zazdí, by svého času nedokázal ani pověstný šutér Pavel Kuka, který byl schopen během zápasu třikrát z malého vápna minout prázdnou branku.
Pro jistotu na závěr dodám, že naše skupina Drslavice City Fans naprosto překvapivě pochází z Drslavic.
Na závěr chci vyjádřit naději, že na turnaji se všichni krásně pobavíme a naladíme se na první jarní zápas Slovácka.
Šovki
P.S: Omlouvám se za tento elaborát podobající se Staroislandským ságám o deseti tisících stranách, ale jak mne asi znáte, když se rozepíšu, neznám hranic...
|
06.03.2011, neděle, 14:52 
11.06.2015, čtvrtek, 12:06 
24.08.2009, pondělí, 17:45 
30.10.2020, pátek, 11:02 
01.04.2018, neděle, 13:44 
